Historie Def Jam Recordings - Part 1 (80´s)

14.07.2010

Autor: D.Z. | V rubrice: Hiphop, Hiphop / Profiles |

Label Def Jam Recordings je bezesporu nejslavnější a nejpodstatnější hip-hopový label všech dob. Za více než 25 let od jeho vzniku se na jeho soupisce vystřídalo neskutečné množství slavných jmen, od průkopníků Public Enemy, Beastie Boys či LL Cool J, přes Redmana, DMXe a Method Mana, až po současné stars jako Kanye West, Ludacris nebo Fabolous. Je na čase si shrnout bohatou historii tohoto zásadního vydavatelství. V první části si povíme o vzniku Def Jamu a jeho působení v 80. letech.

Vznik Def Jamu se datuje do roku 1984 a na svědomí ho má muž jménem Rick Rubin, tehdy student New Yorské univerzity. Brzy se přes svého kamaráda DJe Jazzy Jaye, člena Zulu Nation, seznamuje s Russellem Simmonsem. Tehdy ani jeden z nich netuší, že toto spojení bude jedno z nejdůležitějších v historii hip-hopu. Simmons, který tou dobou působí již pár let na New Yorské hip-hopové scéně jako promotér, má kontakty a Def Jam se začíná pomalu rozjíždět. Po několika nepříliš vydařených singlech (z nich nejpodstatnější je asi „It’s Yours“ od T-La Rocka) a podepsání thrashmetalové skupiny Slayer přicházejí první opravdové bomby – LL Cool J a Beastie Boys.

James „LL Cool J“ Smith, tehdy 16ti letý mladík, nahrál svoje demo na dědově kazeťáku a kopie rozesílal všem možným vydavatelstvím. Právě u Def Jamu se nahrávka zalíbila a dohodli se na vydání singlu „I Need a Beat“. Toho se prodalo přes sto tisíc kusů a mladý James Todd Smith dostal smlouvu na vydání celé desky. Úspěch singlu navíc dopomohl Def Jamu k uzavření exluzivní distribuční smlouvy s gigantem Columbia Records. Ve stejné době Rick Rubin vydal singl trojici bílých pankáčů, kteří si říkali Beastie Boys. Singl nesl název „Rock Hard“ a také se těšil velkému úspěchu.
Pod nátlakem Columbie vytvořil Def Jam sub-label OBR Records, který měl být zaměřen na R&B. Tento label měl však krátkou životnost a kromě hitového singlu „The Rain“ od zpěváka Juice se ničím důležitým do historie nezapsal.
Koncem roku 1985 vydává Def Jam vůbec první album a tím je Radio od LL Cool Je. Kvůli téměř rok trvající přípravě se mladý MC rozhodl ukončit studium na střední škole. Podpořeno dnes již klasickými skladbami „I Can’t Live Without My Radio“ a „Rock the Bells“ se desky brzy prodalo přes 500 000 kusů a celkové číslo se nakonec vystoupalo přes milion a půl. Radio se tak stalo jednou z vůbec prvních komerčně úspěšných rapových desek.

K proslavení Def Jamu hodně pomohla skupina Run DMC. Ti sice nikdy nebyli pod Def Jamem podepsáni (jak v našich končinách opakovaně rozhlašuje jeden nejmenovaný plátek), ale často spolupracovali. Vždyť Russell Simmons je starším bratrem Runa, člena skupiny. Simmons působil od počátku kapely jako jejich manažer a pomáhal s produkcí jejich desek. Později se produkování pro Run DMC chopil také Rick Rubin. Def Jam a Run DMC tak uspořádali velkolepé turné Raising Hell, kterého se zúčastnili také LL Cool J, Beastie Boys a další umělci.

Teď byli na řadě Beastie Boys. Album Licensed to III dávali dohromady celý rok 1986 a vydání se dočkali na jeho konci. Časopis Rolling Stone tehdy o této události napsal „Tři idioti vytvořili mistrovské dílo“. Deska byla obrovský trhák, stala se nejlépe prodávanou rapovou deskou 80. let, překonala spoustu dalších rekordů a dodnes se jí prodalo přes 9 milionů kopií. Kapela se poté vydala na kontroverzní turné po celém světě, během kterého se odehrálo spoustu skandálů, násilí, zatčení a celkově problémů s policií. Všem vyrazilo dech, když se po obrovském úspěchu jejich debutového alba Beastie Boys rozhodli odejít od Def Jamu a podepsali smlouvu s Capitol Records.

Spásou pro label se tak stala skupina Public Enemy. Rick Rubin zaslechl Chuck Dho freestyle a okamžitě měli na stole smlouvu. Vrhnuli se na nahrávání a v lednu 1987 vychází jejich debut Yo! Bum Rush the Show. Deska je dnes považována za klasiku, ale svého času díru do světa neudělala. Kritici jí sice chválili a skupině se podařilo dostat do širšího podvědomí, ale na vrchol rapového světa je dostalo až později jejich druhé album, It Takes a Nation of Millions to Hold Us Back. Mezitím ještě LL Cool J vydává druhou desku Bigger and Deffer s klasickým trackem „I Need Love“. Deska byla ještě úspěšnější než její předchůdce, prodalo se jí přes 2,3 milionů kusů.

A už je to druhá deska Public Enemy. Nedostatečný úspěch jejich prvotiny je zřejmě hodně vyburcoval a tak se po roce vrátili s deskou, která je dodnes považována za jednu z nejlepších rapových nahrávek všech dob. Album brzy dosáhlo na platinu a skladby jako „Don’t Believe the Hype“ nebo „Bring the Noise“ zná dodnes každý rapový fanoušek. Public Enemy najednou znal každý a díky obrovskému úspěchu začali dohady o tom, zda nejsou dokonce lepší než dosavadní lídři Run DMC. V roce 1988 ještě Def Jam vydal desku neznámému jednookému raperovi původem z Londýna, který si říkal Slick Rick. Dnes již klasické album The Great Adventures of Slick Rick dosáhlo na platinu.

Label Def Jam Recordings byl na vrcholu. Bohužel, po dohadech ve vedení Def Jamu se Rick Rubin rozhodl odejít a prezidentem společnosti se stává Lyor Cohen. Rubin sebou bere kapelu Slayer (která stihla u Def Jamu vydat 2 alba), stěhuje se do Kalifornie a zakládá nový label s názvem Def American Recordings (kvůli přílišné podobnosti s Def Jam byl název později změněn na American Recordings).
Rubinův odchod byl sice bolestný, ale nebyl to konec světa. V roce 1989 vychází u Def Jamu hned několik desek, z nichž nejpodstatnější byla LL Cool Jova třetí dlouhohrajka Walking With the Panther (přes milion prodaných kusů) a debut album The Cactus Album nováčků 3rd Bass, jejichž členem byl i legendární MC Search. Jejich desky se prodalo přes 500 tisíc kusů a dosáhli tak zlatého statusu.

TO BE CONTINUED

 

4 komentářů

napsat nový

Vložit komentář

Přidávat komentáře mohou pouze přihlášení uživatelé.